ČNB zvyšuje své investice do zlata. Je to prozíravé i z hlediska drobného investora

29.03.2022

By Lukáš Kovanda, Ph.D.: Česká národní banka, jež se ke zlatu dlouhá léta stavěla odmítavě, prodávala jej, předloni otočila. Postupně kov opět dokupuje.

Článek byl publikován zde: 28.03.2022 (pozn. redakce - původní text zvýrazněn redakcí)


Ke konci loňského roku měla v trezoru v rámci devizových rezerv 340 tisíc troyských uncí kovu a nějakých necelých deset tisíc pak ještě mimo oficiální rezervy. Dohromady tak ČNB disponuje necelými deseti tunami kovu za 13,4 miliardy korun. To se sice může jevit jako ne zcela zanedbatelná částka, představuje však jen 0,35 procenta celkového objemu devizových rezerv ČNB.

Podle Světové rady pro zlato má ČNB v současnosti v sejfech zhruba desetkrát méně zlata, než odpovídá doporučení Mezinárodního měnového fondu. Až do poloviny roku 2020 se ČNB zlata navíc ještě dlouhá léta zbavovala. V posledním půldruhém roce jej však postupně dokupuje. Tolik zlata jako nyní měla naposledy na přelomu let 2014 a 2015.

Z toho všeho plyne, že pokud jako drobný investor dáte do zlata tři až čtyři procenta svého celkového investičního portfolia, chybu neuděláte. Existují sice dokonce i centrální banky, které vůbec žádné zlato nevlastní - například norská nebo kanadská -, avšak trendem posledních let je spíše to, že centrální banky své zásoby zlata rozšiřují. Často jde ovšem o centrální banky zemí, které jsou nebo by se mohly dostat "do křížku" se Západem, zejména Spojenými státy. Jedná se třeba o Rusko, Čínu či Kazachstán. Tyto země zlato nakupují i jako pojistku třeba proti sankčnímu odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT, jenž je v rukou Západu.

Z podobného důvodu se investicí do zlata může jistit každý individuální investor. Zlato by mohl uplatnit třeba v případě blackoutu nebo zhroucení finančního systému v případě nějaké nyní těžko předvídatelné katastrofy. Tu však nelze nikdy zcela vyloučit. Je-li ale její pravděpodobnost do pěti procent, je prozíravé mít obdobnou část portfolia, tedy nižší jednotky procent, ve zlatě. Tak jak to Mezinárodní měnový fond doporučuje České národní bance. Byť ta může zlato uplatnit i při provádění své měnové politiky, což se jednotlivci pochopitelně nepřihodí. Centrální banky vedle provádění měnové politiky zlato sem tam využívají například k ražbě pamětních mincí. Například na pětiletý cyklus emise pamětních mincí Hrady České republiky padlo v uplynulých letech více než 1,6 tuny zlata z devizových rezerv ČNB.

Právě mince - ve světě jsou nejrozšířenější a nejsnáze zpeněžitelné jihoafrický Krugerrand, dále americký American Eagle, kanadský Maple Leaf nebo i tuzemský Český lev - představují pro drobné investory jeden z klíčových způsobů, jak do zlata investovat. Do mincí lze investovat i v tuzemsku. Investoři by si měli vybrat důvěryhodnou a stabilní společnost.Myšleno nyní pochopitelně do fyzického zlata, které je obecně lepší pojistkou proti blackoutům a jiným katastrofám než nefyzické zlato, které má svojí "papírovou" povahou blíže k akciím, dluhopisům nebo hotovosti.

V době případného hroucení světového finančního systému a přechodu na barterovou směnu z něj může snadno zbýt právě jen zcela bezcenný papír. Cena fyzického zlata v případě katastrofy dramaticky poroste a jeho majitelé budou "za hubičku" moci skupovat zajímavý majetek, jehož se ostatní budou v krajní nouzi či nastalé panice překotně zbavovat. Uvažme, že při plošnějším blackoutu dochází k totálnímu civilizačnímu rozvratu doslova během pár dní. Energetičtí experti přitom varují, že třeba v Evropě není otázkou, zda blackout nastane, ale kdy se tak stane.

Vedle mincí lze do fyzického zlata investovat nákupem slitků nebo šperků. Pokud chcete pořídit zlato ve fyzické podobě, musíte jej zpravidla kupovat jinde, než kde řešíte své běžné investice, tj. mimo banku nebo makléřskou společnost. Není nutné běžet hned do klenotnictví. Existují specializované investiční společnosti, jež se zaměřují na zlato, a které vám prodají třeba právě slitek. A pomohou i s jeho pojištěním nebo uschováním. Cena slitků by měla lépe odrážet vývoj ceny zlata na světových trzích, neboť na rozdíl o řady mincí se u slitků neuplatní sběratelská přirážka. A vzhledem k tomu, že výrobce šperků si také rád přirazí, třeba i pětinu k ceně použitého zlata, je lepší šperky brát jako šperky... jako okrasu či svatební proprietu, nikoli přímo jako investici.


Autor článku: Lukáš Kovanda, Ph.D. (Trinity Bank)