Fiat měny jsou méně stabilní, než by se mohlo zdát

10.03.2022

By cryptokingdom.tech (Crypto Kingdom): Ve světě kryptoměn se poměrně často setkáváme s tím, že se je lidé snaží srovnávat s běžnými národními měnami jednotlivých zemí. Není divu, protože se jedná o nejčastější prostředek směny, s nímž za svůj život přijdou do styku.

Článek byl publikován zde: 10.03.2022


V těchto debatách se lze také dočíst, že fiat měny jsou lepší a bezpečnější, protože jsou řízeny a kontrolovány státem. Tento argument je nesmírně zajímavý, zejména proto, že je ve skutečnosti pravděpodobně jejich největší nevýhodou. Často se však skrývá za "neškodnou" inflací a naplno se projeví, až když přijde velká krize. Dnes se proto podíváme na velmi aktuální téma a na historické okamžiky, které doslova obnažily fiat měny a mnoha lidem otevřely oči.

Obyvatelé poválečného Německa by byli schopni mluvit

Německo (nebudeme se zabývat historickými jmény této země, jde o to, o co jde) se během první světové války rozhodlo přistoupit ke zrušení zlatého standardu, který sloužil jako opora pro národní měnu. Chtěli získat likviditu na financování zbrojení a jejich plánem bylo, že tyto fiktivní prostředky pokryjí reparacemi po vyhrané válce. Kurz říšské marky vůči dolaru se téměř okamžitě propadl ze 4,2 na 7,9, a to byla jen ochutnávka toho, co čekalo německou ekonomiku.

Plány Německa na vítězství v první světové válce nevyšly podle jeho představ a vítězné státy po něm požadovaly válečné reparace. Tyto dluhy si samozřejmě nemohly dovolit splácet, a navíc pokračovaly v tisku obrovského množství nových peněz, aby udržely domácí ekonomiku. To vše bez jakýchkoli podkladových aktiv, která by tento proces podpořila. V roce 1919 dosáhl směnný kurz 48 marek za dolar a situace se dále vyhrocovala. Koncem roku 1922 se Německo ocitlo v situaci, kdy jeho národní měna prakticky zcela ztratila hodnotu a směnný kurz vůči dolaru činil 7 400. Pro lepší představu: cena jednoho bochníku chleba v Berlíně se meziročně zvýšila ze 160 marek (1922-1923) na neuvěřitelných 22 miliard marek! Ano, jeden bochník chleba! V této době jste si mohli koupit dolar za zhruba 4 biliony (to je 12 nul za čtyřkou) marek.

Pro další příklad nemusíme chodit daleko - Maďarsko

Po první světové válce se rozpadlo i Rakousko-Uhersko, jehož jsme byli součástí. Mezi novými státy, které vznikly jeho následným rozdělením, bylo i Maďarsko, které však mělo od počátku problémy s řádnou správou země. Stejně jako Německo se rozhodli vyřešit své finanční problémy bezmyšlenkovitým tiskem peněz. Předválečný kurz národní měny vůči dolaru ve výši 5 korun (tehdejší maďarská měna) se stal minulostí a v roce 1924 bylo třeba 70 000 korun na nákup 1 dolaru. Dokonce si vynutila změnu názvu domácí měny na pengo, přičemž 1 pengo se rovnalo 12 500 korunám.

Situace se ještě zhoršila po druhé světové válce, kdy Maďarsko bylo jedním z hlavních bojišť a válka prakticky zcela zničila tamní průmysl. Vláda opět přistoupila ke stimulaci ekonomiky tiskem nových peněz. Situace se ovšem vymkla kontrole natolik, že zboží, které v roce 1945 stálo méně než 400 pencí, se v roce 1946 prodávalo za 1 septillion pencí (jedna a 42 nul). Kvůli hyperinflaci se ekonomika dostala do stavu, kdy ceny rostly o 150 000 % denně a vládě se už ani nevyplatilo vybírat daně, protože vybrané prostředky byly druhý den prakticky bezcenné. Po několika dalších výměnách měn, aby to vůbec šlo, se nakonec dostali k dnešnímu forintu. Byla vydána v kurzu 400 kvadrilionů (24 nul) pengo.

Zmiňme se také o bývalé Jugoslávii a Zimbabwe.

I v tomto případě se jednalo o země, které byly destabilizovány dlouholetým geopolitickým konfliktem. Jugoslávie se zapsala do historie druhým nejdelším obdobím hyperinflace (22 měsíců) a dinár se během několika let dostal z 15 na 1370 v kurzu vůči dolaru. Inflace zde dosáhla vrcholu v roce 1994, kdy činila 313 milionů procent. Pro zajímavost, za hyperinflaci se považuje až 50 %. Měna se oficiálně zhroutila 6. ledna 1994.

Zimbabwe lze bezpochyby považovat za zemi, která zažila jednu z nejbrutálnějších hyperinflací za posledních 20 let. Její ekonomika byla v hlubokých problémech již několik let před hyperinflací v roce 2007. V jeho poslední fázi musela vláda přistoupit k úplnému zastavení používání národní měny a zboží/služby bylo možné nakupovat pouze za zahraniční měny.

Stalo se to všechno příliš dávno nebo příliš daleko? Počkejte...

Mezi země, které prošly podobnou zkušeností jako výše uvedené, můžeme zařadit Venezuelu, Chile, Peru, Argentinu a Angolu. Ve všech případech to byli samozřejmě obyčejní pracující lidé, kteří jako jediní vytvářeli skutečné hodnoty a kteří nesli hlavní tíhu důsledků ztráty hodnoty fiat peněz. Následně však byli nuceni vyměnit ji za protihodnotu (mzdu), jejíž správné fungování měli zajistit představitelé jejich vlád, a zde se dostáváme k hlavnímu problému.

Fiat měny jsou závislé na řízení a rozhodnutích konkrétních lidí, kteří mají své vlastní zájmy. Ty se však často zdaleka neshodují se zájmy obyvatelstva. Pokud si myslíte, že nic takového není v našich zeměpisných šířkách a v současné době možné, pravděpodobně se velmi mýlíte. Ano, nežijeme zde pod vládou diktátorů, kteří si mohou dělat, co chtějí, ale tisk nekrytých peněz probíhá neustále a v obrovských objemech. Vyspělost západních ekonomik a spolupráce mezi zeměmi do jisté míry zajišťuje, že bychom mohli případné problémy rozložit geograficky a v čase o něco lépe, ale v zásadě nás od hyperinflace může dělit jedno špatné rozhodnutí.

V současné době je tato hrozba ještě více zdůrazněna současnou situací na evropském kontinentu, kde Rusko jako agresor rozpoutalo otevřený vojenský konflikt na Ukrajině. Kdo z vás si před měsícem dokázal představit, že v Evropě vypukne válka, která vyžene ze země miliony uprchlíků? Kdo by si dokázal představit, že Rusko uzavře svůj akciový trh, zvýší úrokové sazby na 20 % a zakáže vývoz hotovosti nad 10 000 USD? Kdo čekal, že nám bude hrozit přerušení dodávek strategických surovin z Ruska, které by mohlo způsobit kolaps všech postižených ekonomik?

Proto příznivci kryptoměn nespoléhají na fiat měny, jejichž stabilita závisí na rozhodnutích politiků. Jsou samozřejmě nestálé, protože se stále jedná o relativně mladý a malý trh. Jediné, na co se však u kryptoměn musíme spolehnout, je matematika, a ta funguje vždy stejně. Nezáleží na tom, kdo jste, odkud jste nebo kolik máte peněz. V tom spočívá skutečná síla a jedna z hlavních výhod kryptoměn.

Zdroje: https://www.youtube.com/


Autor článku: cryptokingdom.tech (Crypto Kingdom)