Inflace je jen začátek. A několik slov o tom, jak stát násobí rizika

05.05.2022
Autor: Shutterstock
Autor: Shutterstock

By Paul Tomachev: Současná mimořádná inflace a vlastně i započatá stagflace je důsledkem obrovské makroekonomické chyby státní hospodářské politiky vyspělých zemí a především USA. Obrovská část respektované akademické a odborné ekonomické komunity bránila americkým a evropským vládám, aby se takové chyby dopustily - ale jak vidíme, marně.

Článek byl publikován zde: 29.04.2022


Vláda se nedopustila nové chyby: pokouší se usměrňovat multifaktoriální tržní procesy a formovat "podmíněné chování" subjektů za iluzorním účelem vyrovnání negativních fází hospodářských cyklů. To je základním kamenem každé levicové doktríny, od Keynese a Marxe až po pseudovědecké koncepty, jako je moderní měnová teorie (MMT).

Hluboké motivy takového jednání jsou dány volebními zájmy volební elity a poměrně výstižně je popisuje teorie volebních cyklů. Podstata chyby - v expanzi státního paternalismu a hypertrofované makroekonomické stimulaci procesů v otevřené tržní ekonomice.

Na pozadí zjevných narušení na straně nabídky, které souvisejí s covid restrikcemi - kaskádovitým rozpadem dodavatelských řetězců a úbytkem pracovních sil - se stát rozhodl stimulovat direktivně zablokovanou poptávku v nebývalém množství. Takové kroky, i bez zohlednění dalších mimořádných vnějších a endogenních faktorů, vypadají jako naprostá absurdita a cesta ke kolapsu.

Stimulace poptávky ze strany státu byla prováděna kombinací fiskálních a měnových intervencí. Přímé platby obyvatelstvu vedly k inflaci aktiv obchodovaných na burze. Podpora ztrátových a neefektivních podniků za účelem záchrany pracovních míst a přijetí rozsáhlých infrastrukturních programů byly kombinovány s maximálním uvolněním měnové politiky prostřednictvím nulových sazeb a rozsáhlých programů přímých injekcí likvidity do bankovního systému prostřednictvím odkupu veřejného dluhu.

Důsledkem této přehnaně vysoké poptávky na pozadí zjevně problematického zásobování bylo kaskádovité zhoršování situace. Spotřebitelský zájem, omezený covidovými lockdowny a nedostatečnou produkcí, byl rozmělněn extra-injekcemi fakticky volné a nezajištěné likvidity, tedy další státní měnovou pákou. To vedlo k prudké nerovnováze v cenovém vztahu mezi nabídkou a poptávkou, přičemž růst cen pro konečného spotřebitele probíhal na pozadí explozivní postspotřebitelské poptávky a nabídky, která ji nebyla schopna uspokojit.

Žalostný stav výroby byl vedle negativních logistických vnějších faktorů umocněn prudkým poklesem pracovních sil a neschopností obsadit volná pracovní místa - zaměstnanost na trhu práce prudce klesla v důsledku nerovnováhy disponibilních příjmů, závazků a úspor domácností. To přirozeně zvýšilo mzdovou inflaci, která spolu s dalšími faktory výrobní inflace, jako jsou logistické výpadky a nedostatek komponentů, přispěla k prudkému růstu výrobních cen.

Posledním a mimořádně významným faktorem výrobní inflace byl růst cen komodit, především energií. Tento proces má tři hlavní příčiny: a) inflaci aktiv, zčásti umělou a vytvořenou vládou, b) geopolitické napětí ve východní Evropě, d) prosazování ekologické agendy a stlačování tradičních zdrojů energie bez dostatečného rozvoje alternativních zdrojů.

Růst burzovně obchodovaných aktiv, zejména komodit, je důsledkem přebytku likvidity v problémové ekonomice, kdy finanční agenti a investoři absorbují likviditu burzovně obchodovaných aktiv jako spolehlivější a perspektivnější investiční segment než reálný sektor. Geopolitické napětí, resp. problémy v zemích, které jsou klíčovými vývozci energetických a zemědělských komodit, jsou také důsledkem nezodpovědné politiky západních ekonomik vůči surovinovým autokraciím, spočívající ve zvýšené závislosti na jejich vývozu surovin.

Vynucování energetické transformace na pozadí zostřeného ideologického konfliktu mezi oběma společensko-politickými póly, při nedostatečném financování a rozvoji alternativních zdrojů energie vedlo ke zranitelnosti energetických dodávek některých západních ekonomik, především členů Evropské unie.

V důsledku komplexu všech výše zmíněných faktorů a sekvencí je globalizace v různých částech cyklu rozervaná a nejedná se o krátkodobý proces. To také znamená, že agenda ekonomické bezpečnosti a ekonomické suverenity nahradí agendu růstu efektivity. Narušení globálních výrobních a logistických interakcí a seskupování výrobních a logistických výměn nevyhnutelně povede k významným změnám v ekonomikách a míře růstu. To znamená inflační tlaky a nižší efektivní míry růstu, tj. stagflaci.

Zpřísňování měnové politiky v takovém prostředí není schopno ozdravit ekonomiku pro nový růstový cyklus. Jedná se o systémovou změnu, kdy předchozí opatření ve svém obvyklém režimu nefungují: zpřísnění měnové politiky jistě povede k deflaci spotřebitelské aktivity, ale strukturální problémy na straně nabídky se tímto zpřísněním měnové politiky jen prohloubí.

Současně je nevyhnutelné snížení efektivnosti, neboť fiskální stimuly v podobě sociálních a infrastrukturních programů již byly přijaty a efekt stlačování podnikání ze strany státu - jak prostřednictvím fiskálního zpřísnění, tak přímou expanzí státního podnikání - sníží příležitosti pro soukromé podnikání, zejména na pozadí rostoucích nákladů na financování, což ovlivní kvalitu hospodářského rozvoje a tempo dlouhodobého růstu.

Politické volební zájmy mocenských elit v podmínkách geopolitického zostření, růstu rizik a nejistot jim diktují zřejmé, ale zhoubné cíle - krátkodobou efektivitu výměnou za dlouhodobý rozvoj. Jak víme, krátkodobá efektivita je možná pouze prostřednictvím zjednodušeného a poněkud komplikovaného opatření, kterým je direktivní expanze státu.

Problém této politiky je zcela zřejmý: volný trh a jeho samoregulační mechanismy nejsou slučitelné s hrubými vnějšími regulačními politickými zásahy. Právě státní zásahy znásobují rizika a negativní dopady tržních cyklů, právě státní zásahy rozšiřují jejich volatilitu, právě státní zásahy vytvářejí efekt spirálové reprodukce ekonomické neefektivity: předchozí chybu lze napravit pouze další, ještě větší chybou.


Autor článku: Paul Tomachev

Překlad: Finanční ninja

Sledujte nás na telegramu: https://t.me/financnininja

POZOR: Žádné údaje v článku nejsou investiční radou. Před jakýmkoliv investováním proveďte vlastní research a analýzu, vždy obchodujete jen na své vlastní riziko. Důrazně doporučujeme individuální zvážení rizik!

Článek je výlučně názorem jeho autora a nemusí se shodovat s názory redakce.