Inflační spirála – je to neodvratné?

23.03.2022
Zdroj: pixabay.com
Zdroj: pixabay.com

By Jaroslav Jarolím: Inflační spirála je snad největší noční můra každého národohospodáře, protože se jedná o stav, kterému se určitě chce vyhnout. Inflační spirála je totiž něco jako vězení, ze kterého je těžké ekonomiku dostat. Respektive se jedná o situaci, kdy je ekonomika hrozně vzdálená od makroekonomické rovnováhy.

Článek byl publikován zde: 19.03.2022


Inflaci jsem na tomto webu věnoval již vícero článků. Prvně jsem se zaměřil na druhy inflace a pak vliv inflace na finanční trhy. Čili dnešní text bude zase tím jedním dílkem z celé skládačky, který je potřebný pro dostatečné pochopení souvislostí.

Inflační spirála - obecná definice

Jak už jsem řekl v úvodu, inflační spirála je zlý sen každého národohospodáře. Vlastně i pro politiky se nejedná o nic příznivého, protože to s vysokou pravděpodobností znamená, že prohrají volby. Voliči prostě drahotu neodpouštějí, bylo to tak v historii a na tom se nikdy nic nezmění.

Jak pojem napovídá, inflační spirála je jakýsi zacyklený stav. Takový ten často skloňovaný začarovaný kruh, ze kterého se nedá uniknout. Vlastně dá, ale musíte přinést oběti, což si za chvíli ještě vysvětlíme.

Inflační spirála je proces vzájemného doplňování růstu mzdových nákladů a monetárního přizpůsobení se. Rostoucí míra inflace totiž tlačí na růst mezd. Následkem růstu mezd je další růst inflace. Když bych to měl hodně zjednodušit, v inflační spirále inflace živí další růst inflace.

Inflační spirála na ASAD modelu

Popsaná inflační spirála je vizualizovaná na přiloženém grafu pomocí tzv. ASAD modelu, který musí znát každý, kdo prošel alespoň 1. semestrem ekonomické fakulty. A pokud model neznáte, nevadí, protože je naprosto primitivní - stručně vysvětlím.

Na ASAD modelu je právě ukázáno, jak je inflační spirála takový nekonečný cyklus. Máme počáteční stav, kdy se agregátní poptávka (AD) rovná agregátní nabídce (AS), což se rovná ceně P. Tohle je ta naše makroekonomická rovnováha. Nicméně náklady vzrostou a agregátní nabídka (AS1) je na ceně P1.

To je ale pro mnohé problém, takže poptávají vyšší mzdy, aby si mohli vyšší cenu dovolit. Čili agregátní poptávka se posune a tím vznikne AD2 s ještě vyšší cenou na P2. Aby ovšem firmy mohli zaměstnancům platit vyšší mzdy, musí na to někde vzít. Je to zvýšený náklad, takže zvednou ceny. Agregátní nabídka (AS2) se tedy posune a tím vznikne nová cenová hladina na P3. A takhle je to pořád dokola.

Často inflační spirálu vysvětluji na obyčejném příkladu s pekařem a jeho jedním zaměstnancem, na kterém už snad každý bez problému problematiku pochopí.

Takže si představte pekaře, co má jednoho zaměstnance. Zaměstnanec má mzdu x korun. Zaměstnanci ovšem díky inflaci vzrostou náklady na život natolik, že mu mzda o velikosti x už nestačí. Pekař se rozhodne zaměstnanci mzdu zvýšit, protože jinak o zkušeného zaměstnance může přijít. Ale se zvýšením mzdy zaměstnance se pojí i zvýšení ceny pekařova produktu.

To samé však učiní úplně každý, respektive každá ekonomická jednotka. Čili zaměstnanec sice na první pohled dosáhne svého a získá vyšší nominální mzdu, ale reálná mzda nevzroste - náklady na život mu totiž opětovně vzrostou. Což si za jistý čas uvědomí. Svého zaměstnavatele (pekaře) proto požádá o další zvýšení mzdy a ten nemá na vybranou, než zase zvednout ceny, aby dodatečný mzdový náklad zaplatil. Uvedený cyklus se pořád opakuje - inflační spirála.

Je spirála v současnosti neodvratná?

Když v roce 2021 začala v USA inflace akcelerovat, bylo zřejmé, že nám tu vzniká velký problém, ze kterého teoreticky může vzejít něco jako inflační spirála. Nicméně pro vznik inflační spirály je nutný silný tlak na růst mezd. A ten nepřijde, dokud není inflace skutečně markantní.

A markantní je tehdy, když dosahuje dvojciferných hodnot - tzv. pádivá inflace. Pádivá inflace je již velmi nebezpečná a spouští právě tu inflační spirálu. Ptáte se proč? Když je inflace řekněme do 5 %, je to pro lidi sice nepříjemné, ale mohou se uskromnit, aniž by je to nějak znatelně negativně ovlivnilo. Tudíž si růst cen okamžitě nemusí kompenzovat vyšší mzdou. Při vysoké inflaci nemají ale na vybranou.

Osobně jsem nevěřil, že inflace dosáhne natolik vysokých hodnot, alespoň ne ve Spojených státech. Leč počítal jsem s tím, že se těmto úrovním bude blížit. Jakmile ale přišla nová ropná krize, jsem si téměř jistý, že USA okusí dvojciferné inflace ze 70. a 80. let minulého století. Záleží ovšem, jak se nabídka s ropou bude vyvíjet - třeba to tak hrozné nakonec nebude, ale v současnosti je to očekávání velmi negativní.

Pak je rozumné skutečně kalkulovat s tím, že vysoká inflace se zakoření na dlouhá léta. V takové situaci hodně záleží na centrální bance, ale nevěřím příliš tomu, že Federální rezervní banka zvýší základní úrokové sazby nějakým závratným způsobem.

Ne kvůli nekompetentnosti, ale protože federální vláda je nemálo zadlužená. Vysoké sazby nemusí utáhnout. Na přelomu 70. a 80. let měly Spojené státy veřejné finance v pořádku. Proto si tehdejší předseda Fedu Paul Volcker mohl dovolit zvýšit sazby téměř na 20 %. To je v podstatě jediná možnost, jak inflační spirálu zastavit - utnout poptávku vytažením likvidity.

Bohužel tuzemská ekonomika už na hraně inflační spirály je. Za únor roku 2022 meziroční inflace dosahovala 11,1 %. Vůbec poprvé od 90. let musí česká ekonomika čelit pádivé inflaci. To osobně hodnotím jako naprostou tragédii, které se dalo možná předejít dřívějším zvýšením úrokových sazeb ze strany České národní banky. Nicméně na rozdíl od jiných měnových autorit na světě naše centrální banka už s inflací jistou dobu bojuje.

Závěrem

Inflační spirála je fenomén, který je z makroekonomického hlediska hrozně nebezpečný. Osobně mám z inflační spirály strach, protože po určitém čase může přejít do tzv. stagflace. Ze znalostí, co mám, je inflační spirála spíše krátkodobější záležitost. Pokud z ní ovšem vznikne stagflace, makroekonomická nerovnováha tu zůstane po mnoho let.


Autor článku: Ing. Jaroslav Jarolím (Kryptomagazin)