Nedostatek potravin může být důsledkem nadměrných zásahů

13.06.2022
Zdroj: Pixabay.com
Zdroj: Pixabay.com

By Daniel Lacalle: Mnozí se dočetli, že hrozí potravinová krize a že panují značné obavy z nedostatku obilí. Hlavním důvodem této možné krize je invaze na Ukrajinu. To však není úplný obraz.

Článek byl publikován zde: 05.06.2022

Mnoho zemí na světě má velký nedostatek produkce obilovin, které jsou nezbytné pro krmení hospodářských zvířat. Hlavním viníkem jsou rostoucí státní zásahy, které způsobily, že náklady prudce vzrostly i v období nízkých cen energií, a neudržitelná úroveň omezení, která zemědělcům znemožnila pokračovat v pěstování a produkci obilí.

V roce 2020 Ukrajina vyprodukovala 4 % světové produkce pšenice a Rusko 10 %. Dohromady vyprodukují téměř tolik pšenice jako celá EU, ale důvodem je, že EU znemožnila ekonomickou produkci pšenice.

Podle internetových stránek Evropské unie jsou hlavními náklady (kategoriemi výdajů) na produkci obilovin osivo, hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a stroje/infrastruktura. Podle zprávy o obilnářských farmách v EU činily v roce 2020 průměrné celkové provozní náklady na obiloviny v EU 635 EUR na hektar. Z hlediska plodin EU přiznává, že produkce kukuřice má vyšší náklady na všech úrovních s výjimkou nákladů na ochranu plodin, které jsou vyšší u běžné produkce pšenice.

Podle Centra pro komerční zemědělství byly obvykle zemědělské podniky pěstující obiloviny v ekonomikách s vysokou mírou státních zásahů ztrátové již v roce 2019. "Průměrné ztráty typických farem z Argentiny, Austrálie, Indiany a Kansasu činily během pětiletého období 46, 1, 94 a 16 dolarů na akr (114, 1, 231 a 39 dolarů na hektar). Německé farmy měly nejvyšší přímé náklady, provozní náklady a režijní náklady na hektar (535, 573 a 506 dolarů na hektar)". Německé farmy byly tedy také neekonomické.

Zatímco většina průměrných farem vykazovala ztrátu i v předpandemickém období, nejvyšší dosažený ekonomický zisk činil u typické ruské farmy 68 dolarů na akr (167 dolarů na hektar).

Rostoucí náklady na produkci pramenily z rostoucí administrativní zátěže, ekologických tlaků a zvyšujících se daní pro zemědělce uprostřed náročných klimatických období, jak jsme toho byli svědky v celé Evropě. V Evropě se zemědělci setkali se zvyšováním minimálních mezd a zvyšováním přímých i nepřímých daní, které doplnily prudce rostoucí náklady na energie způsobené náklady na emise CO2, které se znásobily ještě předtím, než se v důsledku války zvýšily ceny ropy a zemního plynu. Průměrné přímé a nepřímé náklady se zvýšily i v obdobích, kdy byla inflace energetických vstupů nízká. To způsobilo, že okrajoví výrobci reagovali na změny cen méně rychle a mnoho zemědělských podniků to jednoduše vzdalo.

Za jiných okolností by částečný výpadek dodávek z Ukrajiny a Ruska neměl významný dopad, jak upozorňuje analytik Aaron Smith.

"Jak běžné jsou tržní šoky tohoto rozsahu? Vývoz pšenice z Ruska a Ukrajiny představoval v roce 2020 7,3 % celosvětové produkce. V roce 2010 se produkce pšenice snížila o 6,3 %, částečně v důsledku sucha, které snížilo ruskou produkci o 20 milionů tun. K podobně velkým poklesům došlo také v letech 1991, 1994, 2003 a 2018".

To může zabránit celosvětové potravinové krizi, i když země jako Egypt, Libanon, Súdán a další země Blízkého východu a severní Afriky to mohou mít velmi těžké, protože Ukrajina a Rusko tvoří 60 až 90 % jejich dodávek.

Nesmíme zapomínat, že protesty "arabského jara" na konci roku 2010 přišly po neúnosném nárůstu cen potravin. Riziko, že podobná situace nastane i nyní, není malé.

Vlády na celém světě by se měly z těchto předchozích zkušeností poučit a zmírnit administrativní a daňovou zátěž pro zemědělství, aby umožnily trhu zajistit flexibilitu v době obav o dodávky z jedné nebo dvou zemí. Místo toho jsme byli svědky větší rigidity, daní a vyšších omezení, které omezily možnost zmírnění problémů v dodavatelském řetězci.

To neznamená, že zemědělství nepotřebuje určitou regulaci, aby mohlo růst a prosperovat. Znamená to, že nadměrná regulace a nákladově motivované vládní tlaky omezily schopnost zemědělců úspěšně čelit vnějším výzvám. Zvyšování mandátu pro biopaliva, který ukládá, aby minimálně 10 % veškerého benzínu v USA pocházelo z etanolu vyrobeného z kukuřice, když miliony lidí mohou čelit nedostatku potravin, je jedním z těchto nelogických rozhodnutí.

Válka na Ukrajině nebo tvrdé změny počasí by v normálním prostředí volného obchodu a snadného podnikání pro zemědělce nezpůsobily celosvětový nedostatek potravin. Pokud existuje riziko nedostatku potravin, je to důsledek dlouholetého omezování možností zemědělců a neustálého zvyšování jejich výrobních nákladů zbytečnými přímými i skrytými daněmi.


Autor článku: Daniel Lacalle

Překlad: Finanční ninja

Sledujte stránky Finanční ninja na telegramu: https://t.me/financnininja

Pokud se Vám tyto stránky líbí, můžete přispět skrze tlačítko níže

Nebo jako sponzor skrze PREMIUM sekci a mít tak přístup k placeným článkům

POZOR: Žádné údaje v článku nejsou investiční radou. Před jakýmkoliv investováním proveďte vlastní research a analýzu, vždy obchodujete jen na své vlastní riziko. Důrazně doporučujeme individuální zvážení rizik!

Článek je výlučně názorem jeho autora a nemusí se shodovat s názory redakce.