Proč banky nechtějí, aby lidé kupovali zlato

22.02.2022

By Vladimír Brůna: "Drahé kovy jsou ale ve skutečnosti hmotné hodnoty do nejhorších časů. Pokud zadlužený systém padne, budou železná rezerva, která se bude hodit. A právě proto tyto instituce nechtějí, abychom zlato a stříbro drželi," říká v komentáři ekonom Vladimír Brůna.

Článek byl publikován zde: 02.02.2022


Zlato a stříbro je marná investice, stojatá voda, nic nevydělává. To nám říkají někteří analytici bank a dalších finančních společností. "Drahé kovy jsou ale ve skutečnosti hmotné hodnoty do nejhorších časů. Pokud zadlužený systém padne, budou železná rezerva, která se bude hodit. A právě proto tyto instituce nechtějí, abychom zlato a stříbro drželi," říká v komentáři ekonom Vladimír Brůna.

Ve skutečnosti ale movití lidé zlato a stříbro v tichosti přikupují, mimo jiné právě proto, že je teď relativně levné. U stříbra se cena snižuje uměle, protože se vytváří značné množství kontraktů na takzvané papírové stříbro. To je jen certifikát. Až se tyto papírové kontrakty zredukují, stříbro zdraží.

Doporučuji nedělat to, co si přejí ti, kteří ovládají finanční toky. Naopak dělejme to, co dělají mocní. Můj obchodní partner z Londýna pracuje v investiční bance. Nedávno začal nakupovat zlato, protože to dělají členové vedení.

Klientům paradoxně doporučují zlato nekupovat, ale sami si plní osobní trezory. Navíc bankovní pravidla bankám komplikují držbu zlata a zlato nahrazují dluhopisy. Ani vlády nechtějí, aby lidé měli moc drahých kovů. Nepodléhají totiž žádné registraci a není na nimi dohled.

Dluhopisy nebudou dlouhodobě fungovat

Instituce chtějí, aby banky a střadatelé drželi raději dluhopisy. Zlato sice ztrácelo dech, ale z dlouhodobého hlediska je pořad lepší než dluhopisy, Vladimír Brůna protože dluhy jsou už tak enormní, že zkrátka splatit nejdou. Zlato a stříbro je hmotná věc pro období, kdy bude upadat finanční systém, protože ho rozklíží dluhy a enormní zdražování.

Co se děje se zlatem, dobře ukázal nástup pandemie covidu. Spotřebitelé skupovali potraviny do zásob a docházelo k prvním uzávěrám. U českých obchodníků šlo v březnu 2020 koupit zlatý uncový slitek za cenu od 39 000 korun. Následně korunová cena fyzické zlaté unce vystoupala na historicky nejvyšší cenu atakující 47 000 korun.

ČNB není milovnicí zlata, přesto loni přikoupila

Zajímavé je, že Česká národní banka (ČNB) začala loni nenápadně navyšovat rezervy ve zlatě, alespoň to málo, co jí zbylo poté, co většinu zásob prodala. Jen v září nakoupila přes 400 kilogramů. Celkem minulý rok přikupovala čtyřikrát.

ČNB nyní drží přes deset tun zlata. V rezervách má 14 procent původního zlatého pokladu. ČNB většinu zlatého pokladu v minulých letech rozprodala, nejvíce ze všech centrální bank v Evropě. Teď ale lehce a nenápadně otáčí.

Například Rusko už několik let nakupuje tolik zlata, že při přepočtu na současnou hodnotu ho má v rezervách dokonce více než dolarů. Stává se tak méně propojené s finančním systémem na Západě, s nímž není v přátelských vztazích.

Význam zlata ilustruje růst jeho hodnoty za posledních několik let. V roce 2010 stál zlatý slitek o velikosti trojské unce (31,103 g) necelých 30 tisíc korun, na konci minulého roku to bylo už téměř 44 tisíc korun.

Orientační ceny fyzických uncových slitků v období 2010 až 2021 jsou vždy ke konci roku. Nejde o spotovou cenu zlata, ale o ceny slitků, které v závislosti na marži má každý obchodník nastaveny jinak.

Autor: Vladimír Brůna

Přihlaste se k odběru finančních novinek zdarma