Ropná krize – budou se opakovat 70. léta?

14.03.2022

By Ing. Jaroslav Jarolím: Ropná krize ze 70. let zcela jistě změnila celý svět a její následky šly ještě dlouhou dobu v jednotlivých západních ekonomikách znát. Někde jdou důsledky ropné krize ze 70. let vidět i dnes - typickým příkladem je průmyslové město Detroit, které je v podstatě od 70. let soustavně v krizi.

Článek byl publikován zde: 09.03.2022


Ropná krize je v současnosti velmi aktuálním tématem, protože se celý svět potýká s ropnými nabídkovými šoky. Planeta je na pokraji nové ropné krize, která může globální ekonomiku naprosto zdecimovat a na dlouhou dobu uvést do recese.

Ropná krize ze 70. let

Abychom pochopili, co se nyní děje, musíme si nějak stručně objasnit, co se stalo před zhruba 50 lety. Na přelomu 60. a 70. let americká ekonomika začala stagnovat, což byla voda na mlýn těm, kteří dlouhodobě usilovali o zrušení tzv. Brettonwoodského systému. Pro ty, co neví, jednalo se o navázání amerického dolaru na zlato. Zatímco ostatní měny byly zase navázány na americký dolar. Vlastně takový kvazi-zlatý standard.

Velkým odpůrcem tohoto systému byl například John Keynes. Ale nebyl sám, protože protože díky fixaci dolaru na zlato si nemohla měnová autorita (centrální banka) dělat takovou politiku, jak uzná za vhodné. Respektive nemohla tak snadno zvyšovat peněžní zásobu. Což skutečně pak brzdí ekonomickou expanzi, i když je k růstu potenciál.

Americký prezident Richard Nixon se tedy rozhodl Brettonwoodský systém v roce 1973 zrušit. Logicky pak americký dolar začal rychle oslabovat, takže reálná cena za ropu z importovaných zemí klesala - ropa se stejně jako nyní obchodovala za dolary. Ropný kartel zemí OPEC se proto rozhodl, že produkci ropy sníží, aby se tržní cena ropy nominálně zvýšila.

Produkce ropy v USA. Zdroj: wikipedie
Produkce ropy v USA. Zdroj: wikipedie

Spojené státy se ovšem tehdy potýkaly s dalším problémem. Jejich produkční kapacita ropy na přelomu 60. a 70. let dosáhla svého vrcholu. Čili se stali mnohem více závislí na importu. Respektive poptávka znatelně převýšila nabídku. Tomu se odborně říká nabídkový šok. Často se používá ropný šok. Taky je dobré připomenout, že Spojené státy tehdy vedli válku ve Vietnamu.

Inflace v USA. Zdroj: tradingeconomics.com
Inflace v USA. Zdroj: tradingeconomics.com

Nabídkové (ropné) šoky se projeví v ekonomice jako rostoucí inflace. Právě v 70. letech v USA řádila inflační spirála. Hrozně dlouho trvalo, než se z toho jejich ekonomika dostala. Je potřeba chápat, že ropa není potřebná jenom jako energetický zdroj. Je nutná k výrobě celé řady výrobků, bez kterých se průmyslová odvětví neobejdou.

Čili růst ceny ropy se inflačně projeví v cenách výrobků a služeb ne jenom díky růstu cen pohonných hmot, ale i díky růstu nákladů na přímou výrobu produktu. Jednoduše řečeno vše poroste na ceně. Od potravin až po stavební materiál.

Ropná krize ze 70. a 90. let
Ropná krize ze 70. a 90. let

Na konci 70. let se dostavil další ropný šok. V roce 1979 začala Íránská revoluce, jejímž důsledkem byla znatelně menší tamní produkce ropy. Americká ekonomika se ještě ani nezotavila z první ropné krize a už přišla druhá. Což nakonec vyústilo v to, že tehdejší předseda Federální rezervní banky Paul Volcker zvýšil úrokové sazby téměř na 20 %. Tím dostal USA do krátké, ale hluboké recese.

Nová ropná krize?

Počátek nedávných nabídkových šoků datujeme do začátku roku 2020. Jakmile se celá globální ekonomika dostala do lockdownu, vytvořily se tím ideální podmínky pro novou ropnou krizi. Díky lockdownům se průmysl zastavil a dodavatelsko-odběratelské řetězce se zpřetrhaly. Poptávka po ropě proto vůbec nebyla, takže cena šla dramaticky dolů.

Hluboký pád cen ropy Brent
Hluboký pád cen ropy Brent

Státy OPEC+ snížily produkci ropy o více jak 50 %, protože její cena spadla až pod 20 USD za barel. Spousta ropných společností začala mít tehdy velké problémy, nebo měla alespoň nemalé ztráty. Ke konci roku 2021 se ovšem situace hodně zklidnila a celosvětová ekonomika se zase otevřela.

Chyběla ovšem pracovní síla a energie. Respektive nabídka byla nedostatečná. Například OPEC+ zvýšil těžbu ropy až začátkem ledna 2022 na 60 % z doby před pandemií. To bylo ale málo, protože poptávka globální ekonomiky po ropě byla již na stejné úrovni jako před pandemií. Ve velmi krátké době došlo k markantnímu převisu poptávky nad nabídkou. Tržní cena ropy mohla zase strmě růst.

Denní graf s ropou Brent
Denní graf s ropou Brent

V počátku roku 2022 byl ze strany USA nátlak na státy OPEC, aby těžbu zvýšily, ale to bylo negováno. Pak začala válka na Ukrajině, což celou situaci ještě více zhoršilo. Rusko sice s exportem normálně pokračovalo, ale podstatná část odběratelů nechtěla jejich ropu z různých důvodů přijímat. Ruský podíl produkce ropy je celosvětově asi 10 %. Čili se jedná o velmi silný nabídkový šok.

Když západní politická scéna začala vůči Rusku iniciovat sankce, asi jim vůbec nedocházelo, co to může udělat s trhem ropy. Na jednu stranu Rusko v důsledku ekonomických sankcí dost tratí, ale růst cen ropy může tyto ztráty kompenzovat - za předpokladu, že se ruská ropa bude zase plně odebírat.

Proto Spojené státy a jejich spojenci začaly vést debaty, zda nákup ruské ropy úplně nezakázat. V době psaní tohoto článku není ještě rozhodnuto. Pokud něco takového ale učiní, bude to mít pro globální ekonomiku obrovské negativní následky. Plnohodnotná ropná krize jako v 70. letech je pak neodvratná. Bude trvat mnoho let, než se z toho svět vzpamatuje.

Tady musím podotknout jednu důležitou věc. Politické reprezentace, které zákaz importu podpoří, doslova páchají politickou sebevraždu. Nemají poté šanci vyhrát další volby - politici v dobách drahoty totiž málokdy své mandáty ve volbách dokážou obhájit.

Takovým učebnicovým příkladem jsou třeba americké prezidentské volby v roce 1992, kdy proti sobě stáli Bush a Clinton. Bush byl favoritem, protože válka v Perském zálivu (1991) proti Saddámovi skončila pro něj úspěchem. Následkem války byl však růst ceny ropy (3. ropná krize) o zhruba 150 % za více jak rok. Něco takového voliči neodpouštějí. Bill Clinton i díky tomu ve volbách v roce 1992 Bushe porazil.

Závěrem

Zatím se to moc v mainstreamu neobjevuje, ale já si dovolím konstatovat, že v současnosti jsme na hraně nové ropné krize. A bude mít minimálně stejně negativní průběh jako ty tři předešlé. Proto je v roce 2022 naprosto reálné, že se může tržní cena ropy přiblížit až k cenám okolo 200 USD za barel. Globální ekonomické recesi se pak již nedá vyhnout.

Autor článku: Ing. Jaroslav Jarolím