Rostoucí úrokové sazby odhalují skutečné škody způsobené Fedem

25.06.2022

By Tho Bishop: Jerome Powell 4. května odmítl možnost, že by Federální rezervní systém zvýšil sazbu federálních fondů o tři čtvrtiny procenta. Dne 15. června oznámil, že americká centrální banka tak učiní, což je připomínka toho, že Fed si nadále dává větší moc nad ekonomikou, i když opakovaně prokazuje neschopnost předvídat inflaci, hospodářský růst, a dokonce i svou vlastní politiku.

Článek byl publikován zde: 16.06.2022


Trhy na tento krok reagovaly již s několikadenním předstihem poté, co rozhodnutí Fedu záměrně uniklo o uplynulém víkendu do deníku Wall Street Journal. Výsledkem je, že desítky milionů Američanů sledují, jak se jejich čisté jmění hroutí spolu s cenami akcií, kryptoměn a dalších finančních aktiv, protože investoři stahují kapitál z investic do hotovosti a jiných bezpečných přístavů.

Samotná poptávka po těchto investicích, které jsou nyní devastovány zvyšováním sazeb, byla samozřejmě záměrným cílem politiky Federálního rezervního systému. Nízké úrokové sazby udržované agresivním kvantitativním uvolňováním a dalšími novými nástroji Fedu měly Američany odradit od spoření v tradičních bankách a nízkorizikových finančních aktivech. FED dotoval riziko, a právě riziko je to, co máme.

Zatímco panika z ekonomického prostředí v Americe se začíná dostávat na stránky korporátního tisku, bystří pozorovatelé Fedu před touto pastí, kterou si sami vytvořili, varují již léta. Na Mises Wire rakouští analytici jako Daniel Lacalle, Thorsten Polleit a Brendan Brown varovali před škodami, které desetiletí měnového hédonismu napáchalo na finančním zdraví světové ekonomiky. Přetrvávající otázkou bylo, zda obavy centrálních bank z cenové inflace vyvolají politické korekce nezbytné k prasknutí toho, co Lacalle nazval "bublinou všeho".

Zdá se, že Fed se o to snaží. Uvidíme, jak zareagují ostatní centrální bankéři.

Boj proti inflaci by měl osvětlit jednu z nejdůležitějších, ale často přehlížených částí rakouského chápání hospodářských cyklů. Zatímco se mnoho internetových diskusí o politice Fedu často soustředí na klesající kupní sílu dolaru nebo na obavy z hyperinflace v důsledku špatného řízení centrální banky, naléhavějším poznatkem jsou skutečné náklady na špatné investice, k nimž dochází v prostředí nízkých úrokových sazeb.

Umělá úvěrová expanze znamená, že kapitál je investován do firem a odvětví, které by se bez zásahu centrálních bank nejevily jako ziskové. Jedním ze způsobů, jak se to projevuje, jsou zombie společnosti, což jsou firmy, jejichž provoz není ziskový a jejichž přežití závisí na levném dluhu.

Jak poznamenal Joshua Konstantinos na Mises Wire v roce 2019:

Po velké recesi se zombie společnosti staly celosvětovým fenoménem. Dokonce i při dnešních velmi nízkých úrokových sazbách; stále více společností není schopno splácet úroky ze svých dluhů ze zisku. Podle BIS se podíl zombie společností v USA mezi lety 2007 a 2015 zdvojnásobil a vzrostl na přibližně 10 % všech veřejných společností. A je proti tomu logické, že s tím, jak úrokové sazby klesaly stále níže, počet zombie společností se zvyšoval.

Tato čísla samozřejmě neberou v úvahu finanční šílenství, které vzniklo v důsledku politiky související s covidem po napsání článku.

Dalším důsledkem dotování rizika ve finančním systému ze strany Fedu jsou škody způsobené významným institucionálním investorům. Například penzijní fondy a pojišťovny byly nuceny spravovat investiční portfolia v době, kdy státní dluhopisy a jiné historicky málo rizikové investice přinášejí jen malé výnosy. V takovém prostředí mohou tyto instituce v budoucnu buď snížit výplaty, nebo upravit své investice směrem k aktivům s vyšším výnosem. Pokud agresivní zvýšení úrokových sazeb nakonec zlikviduje velkou část těchto zombie společností, mohlo by to sekundárně ovlivnit miliony Američanů, kteří z akciového trhu nikdy neměli prospěch.

Právě tyto hlubší důsledky prasknutí finančních bublin inspirovaly Ludwiga von Misese k tomu, aby vynaložil tolik úsilí ve snaze ilustrovat důsledky špatných investic podporovaných centrálními bankami. Jak poznamenává v knize Hospodářská politika:

Úvěrová expanze není prostředkem, jak učinit lidi šťastnými. Boom, který vyvolává, musí nevyhnutelně vést k debaklu a neštěstí.

Otázkou do budoucna je, nakolik je Fed skutečně oddán svému tažení proti cenové inflaci. Smyslem jeho razantního kroku, největšího jednorázového kroku za posledních čtyřicet let, je demonstrovat ochotu jednat odvážně i v budoucnu - Powellův Fed se těší pověsti ochotného vytáhnout "bazuku", což je řeč šprtů, kteří se angažují v agresivní měnové politice. Byl to také akt politické nutnosti: benzín za 5 dolarů a dvouciferný nárůst cen potravin je téma, které Američany dokáže velmi rozzlobit na politiky a jejich bankéře.

Změní se tyto kalkulace, když Američané uvidí, jak se jejich 401(k)y vyčerpávají? Údaje atlantského Fedu nyní signalizují oficiální recesi v nadcházejících měsících. Bude Jerome Powell ochoten s tímto větrem v zádech zvýšit sazby?

To ukáže až čas.

Čím si však můžeme být jisti, je to, že škody, které Federální rezervní systém ekonomice způsobil, se odhalují až nyní. Bohužel, instituce, která je za to zodpovědná, je stejně slepá a mocná jako kdykoli předtím.


Autor článku: Tho Bishop

Překlad: Finanční ninja

Sledujte stránky Finanční ninja na Telegramu: https://t.me/financnininja


Pokud se Vám tyto stránky líbí, můžete přispět skrze tlačítko níže

Nebo jako sponzor skrze PREMIUM sekci a mít tak přístup k placeným článkům


POZOR: Žádné údaje v článku nejsou investiční radou. Před jakýmkoliv investováním proveďte vlastní research a analýzu, vždy obchodujete jen na své vlastní riziko. Důrazně doporučujeme individuální zvážení rizik!

Článek je výlučně názorem jeho autora a nemusí se shodovat s názory redakce.