Závislost Evropy na ropě nemá krátkodobé řešení

06.04.2022

By Irina Slav: Okamžité embargo na dovoz ropy z Ruska "ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese," prohlásil minulý týden německý kancléř Olaf Sholz, kterého citoval John Kemp z agentury Reuters.

Článek byl publikován zde: 28.03.2022


  • Jen máloco v posledních měsících hýbalo cenami ropy tolik jako hrozba evropského zákazu dovozu ruské ropy
  • Zatímco USA a Velká Británie oznámily zákaz dovozu ruské ropy, EU se na žádném takovém bojkotu nedohodla
  • V roce 2020 byla EU závislá na čistém dovozu téměř 97 % ropy a ropných produktů, které spotřebovávala, což ukazuje, proč je ruská ropa tak důležitá


Jedním z nejžhavějších témat v médiích v uplynulém měsíci byla možnost uvalení ropného embarga na Rusko v reakci na jeho invazi na Ukrajinu. Ceny ropy se díky neustálým spekulacím o širším zákazu těžby ropy vyšplhaly výše, ale tyto spekulace se zdají být neopodstatněné. Velká Británie zakázala dovoz ruské ropy a pohonných hmot na začátku tohoto měsíce, stejně jako Spojené státy. Pro obě tyto země představuje ruská ropa a pohonné hmoty malou část celkového dovozu ropy. Přesto měly zákazy v obou zemích výrazný negativní dopad na maloobchodní ceny pohonných hmot, a to i přesto, že ve Spojeném království měl zákaz platit postupně, do konce letošního roku. Lze se tedy divit, že se EU po nepochybně intenzivních jednáních minulý týden nedokázala dohodnout na zákazu dovozu ruské ropy a pohonných hmot?

Rusko dodává 29 % ropy, kterou Evropa spotřebovává, a 51 % ropných produktů, které kontinent spotřebovává. A Evropa spotřebovává hodně ropy a ropných produktů navzdory svému horlivému energetickému posunu. Ale to není všechno. Podle údajů Eurostatu získávala Evropská unie před dvěma lety téměř 97 procent ropy a ropných produktů, které spotřebovala, z vnějších zdrojů. Jinými slovy, pokud jde o ropu, je EU závislá na dovozu více než Indie.

Je zřejmé, že při takové míře závislosti by ropné embargo na největšího dodavatele ropy do Unie znamenalo pro kontinent katastrofu. To znamená, že diskuse, které proběhly minulý týden a o nichž hojně informovala média, nebyly pravděpodobně ničím jiným než cvičením v politické póze. Od prvního dne bylo zřejmé, že k takovému embargu v dohledné době nedojde.

Okamžité embargo na dovoz ropy z Ruska "ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese," prohlásil minulý týden německý kancléř Olaf Sholz, kterého citoval John Kemp z agentury Reuters.

Na druhou stranu: "Proč by měla Evropa dávat Putinovi více času, aby vydělal více peněz na ropě a plynu? Více času na využívání evropských přístavů? Více času na využívání nesankcionovaných ruských bank v Evropě? Je čas vytáhnout zástrčku," řekl litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis. Litva nakupuje téměř veškerou ropu, kterou spotřebuje, z Ruska.

Zdá se, že zde máme opět střet politiky s pragmatismem, což je situace velmi podobná vyprávění a plánům na energetickou transformaci. V tomto případě se zdá, že vítězí zdravý rozum.

"Otázka ropného embarga není otázkou toho, zda (ho) chceme nebo nechceme, ale otázkou toho, jak moc jsme na ropě závislí," řekla minulý týden německá ministryně zahraničí Annalena Berbocková. "Německo dováží hodně (ruské ropy), ale jsou tu i další členské státy, které nemohou dovoz ropy ze dne na den zastavit."

Zdá se, že tito úředníci nám říkají, že EU, stejně jako Indie nebo Čína - nebo vlastně celá Evropa - je závislá na ropě, a že říct, že se jí musíme zbavit je mnohem snažší, než to udělat, a to i přes veškerou snahu vlád EU stimulovat nižší spotřebu ropy alespoň ve formě automobilových paliv podporou elektrifikace dopravy. Není tedy divu, že kromě desetibodového plánu Mezinárodní energetické agentury na snížení poptávky po ropě se jako o nápravě současné situace uvažuje o alternativních dodávkách ropy.

Ukrajinský prezident, který se v posledních týdnech stal snad nejvíce veřejně známou osobností, nedávno vyzval blízkovýchodní producenty ropy, aby zvýšili svou těžbu a pomohli tak Evropě snížit závislost na Rusku.

"Mohou udělat mnoho pro obnovení spravedlnosti. Budoucnost Evropy závisí na vašem úsilí. Žádám vás, abyste zvýšili produkci energie, aby každý v Rusku pochopil, že žádná země nemůže používat energii jako zbraň a vydírat svět," řekl Volodymyr Zelenskyj minulý týden na fóru v Doha, jak citovala agentura Reuters.

Ropné státy Perského zálivu dosud projevovaly jasnou neochotu zvýšit produkci nebo odsoudit ruské akce na Ukrajině. Spojené arabské emiráty ve skutečnosti navazují s Ruskem pevnější vztahy a Saúdská Arábie potvrdila svůj závazek k dohodě OPEC+ s Ruskem a středoasijskými republikami. Pokud se jí nedostane požadované bezpečnostní podpory ze strany USA a Evropy, je nepravděpodobné, že by hlavní producent OPEC v tomto ohledu ustoupil.

Dokonce i se zárukami je dost nepravděpodobné, že by Střední východ souhlasil s tím, že Rusko nahradí Evropa. Velmi výstižně to vyjádřil Kemp z agentury Reuters: "Porušení dlouhodobých kontraktů a vzdání se lukrativních rostoucích trhů v Asii kvůli zásobování rafinerií v upadající Evropě, možná jen na několik měsíců nebo let, by nedávalo příliš velký strategický smysl."

Evropa je tedy v drtivé většině závislá na zahraniční ropě a plynu, konkrétně na ruské ropě a plynu. Navzdory snaze nejprve diverzifikovat a poté se zbavit fosilních paliv bude ropa a plyn pro evropské ekonomiky i nadále zásadní. Desetibodový plán to sotva pomůže nějak významně změnit, stejně jako prosby k producentům na Blízkém východě - který vývozce ropy by chtěl trh, který touží snížit svou spotřebu ropy?


Autor článku: Irina Slav pro Oilprice.com

Překlad: Finanční ninja (+ Deepl)